Hurááá! Konec pracovní doby … autobusem domů … balit … a ahoj doma v novém roce.
Tak to všechno začalo. Poslední dny roku 1987 jsme měli prožít v Krokočíně. Přijíždíme různě, dokonce někteří optimisté si s sebou nezapomněli přibalit běžky, sníh ovšem zatím není. Vzpomínáme, prohlížíme fotky, zpíváme koledy - nálada prostě perfektní.
Do Silvestra zbývá několik dnů a my nelenošíme a snažíme se i chvílemi "protáhnout.
Začíná první hra. Trochu se podobá orienťaku. Naše družstvo to ale za orienťák nepovažuje, hledáme správnou cestu, bloudíme. "Běžím, pohory se boří do mokré oranice. Uprostřed pole nic víc než myslivecký posed. Tam musí být kontrola! Utíkám - hurááá, mám to !" Opět se scházíme, radíme a vyrážíme dál. Všichni jsme se shodli, že po této hře bude orientace pro nás hračka. To jsme ještě nevěděli co nás čeká další den. Opět bojovka v neznámem terénu a večer, kdy normální lidé spí (ale brontosauři ne), začala Diplomacie. Místa proti sobě zaujala vojska zemí 19. století - Rakousko - Uhersko, Rusko, Anglie a další. Chudák naše armáda! Nevydržela v urputném boji, padla a nám nezbývalo nic jiného, než jít spát. Občasné výkřiky vojevůdců - "Bijte je! Do boje!" - značili jak se vede na válečném poli. Bitvy byly kruté. Byly uzavírané různé pakty, smlouvy. A tak jak válečníci odcházeli spát, jsme poznávali, které vojska dobojovala. Hra trvala dlouho do rána, tedy není divu, že jsme se probudili k polednímu.
Blížil se poslední den roku 1987. Začínáme chystat silvestrovskou hostinu neboli žranici, vánoční stromeček, dárky. Stmívá se a my usedáme ke stolům. "A jestlipak jste byli hodní?! Sborově se ozvalo ano. Byla to asi pravda, neboť jak se později ukázalo, stromeček byl obsypán dárky, že ho sotva bylo vidět.
Potom již začala velká hra na námět filmu "Tančírna". Dobové obleky, hudba, tanec, společenská konverzace. Tak jsme plynuli časem od dvacátých let 20. století do současnosti.
"Za chvílí bude půlnoc!" - nalévání šampusu - a cink, cink, cink, přání všeho nejlepšího v novém roce. A jak ho oslavit nejlépe? Vyběhli jsme ven na louku, zpívali, křičeli, tancovali, zapalovali prskavky. Všichni jsme měli radost, že se začíná nový rok, pro nás snad ještě úspěšnější než ten předchozí. A protože se říká: "Jak na Nový rok, tak po celý rok.", ať je tedy tento rok veselý.
Pitrs.
