AHOJ KAMARÁDI!
Ani nevím, jak začít. Asi se Vám bude má nedávná příhoda zdát nepravděpodobná a neuvěřitelná. Ale mám to před očima jako by se to stalo včera. 24.2. tohoto roku přesně ve 22.00 hod. ke mně přišel (ne dveřmi, ale nějak jinak) mimozemšťan. Barvu měl přibližně zelenohnědou a zvláštní na něm bylo to, že neměl žádný stálý tvar, který by šlo popsat. Řekl mi celkem obstojnou češtinou, že přišel z galaxie NGC 6946 v souhvězdí labutě. Při čaji (poněkud mě zarazilo, že ho zkonzumoval i s šálkem) se mi představil. Prý se doma jmenuje VZX 137/a. Velkoryse mi ale dovolil říkat mu Velký Gwan, což je jeho domácí přezdívka. Na Zemi už je prý rok a koncem května musí letět domů.
Mezi řečí jsem mu prozradil, že s Milunou a Frantou chystáme hru v Brně pro kamarády. Pojmy "hra", "kamarádi" a podobné ho tak nadchly, že mě poprosil, zda by hru nemohl pořádat s námi. Na závěr by mohl splnit jeden z úkolů, který má zde na Zemi - sdělit poselství své civilizace jiným rozumným bytostem. Dohodli jsme se tedy, že před jeho odletem uspořádáme dne 23.5. 1987 hru:
Velký Gwan pro vás připravil spoustu zajímavých oříšků k rozlousknutí a překážek, jejichž překonání bude od Vás vyžadovat bystrost, inteligenci a rychlost. V. G. Bude hře osobně přítomen. Aby však nebudil přílišnou pozornost nezasvěcených ve městě, vezme na sebe podobu (pro něj to není nic těžkého) jednoho ze "zasvěcených"; bude tedy při hře mezi námi. Zjistit čí podobu na sebe vzal, to bude jedním z Vašich úkolů.
POSELSTVÍ VELKÉHO GWANA
Hra bude probíhat od rána 23.5. do večera cca 23.00 hod. Pro přespolní je zajištěno ubytování ze soboty na neděli. Spaní bude ovšem pod širákem - spacák sebou.
Aby jsi se mohl hry zúčastnit, je třeba abys do 8.5. zaslal vyrozumění o své účasti na adresu:
Jiří (Bóža) Svoboda
Antonínská 11
Brno
Přilož obálku s nadepsanou adresou a 50 hal. Známkou, aby Ti mohly být zaslány bližší instrukce. Připiš také, jaké jsou Tvé znalosti Brna:
a) velmi dobré (bydliště, studium, atd.)
b) dobré (často dojíždím, atd.)
c) zběžné
d) téměř žádné
e) žádné
Velký Gwan: Jiří (Bóža) Svoboda: Miluna: Franta:
Tato hra byla na počest Velkého Gwana, což je příslušník mimozemské civilizace, který k nám přiletěl na návštěvu a zajímalo jej, jak se baví naší mladí lidé.
Začátek byl v sobotu ráno v 8 hodin, kdy se členové jednotlivých družstev scházeli na určených místech centra Brna. Protože se jednotliví účastnící většinou neznali, poznávali se podle předmětů, které si s sebou měli přinést. (noviny, časopis, zrcadlo, hračka apod.)
Během další hodiny se měli po skupinkách, z nichž některé měli pouze jednoho člena, přemístit na Barvičovu ulici k budově strojní fakulty VUT.
Po dlouhém čekání, chvíli před 10. hodinou, přijeli Velký Gwan se svým robotem (kteří nám velmi připomínali Bóžu s Frantou) a Miluna. Přerozdělili účastníky do družstev, přidělili úkoly a dali instrukce, jak postupovat.
Úkolem bylo najít několik známých brněnských chrámů a muzeí, v nichž byly ukryty zprávy, podle nichž měli poznat, který z určených chrámů je místem poznání. Po projití kostela u sv. Jakuba, Petrova, nádraží (chrámu spěchu), kde byly zprávy zašifrovány, navštívili Moravské muzeum a starou radnici, tam zprávu dostali od místních zaměstnanců.
Pokud při řešení úkolů byli některé skupině něco nejasné; nemohli najít některý z chrámů, nenašli klíč k rozšifrování nápisu nebo nebyli schopní z vyluštěných zpráv uhodnout, který z chrámů je pravým místem poznání, mohli zajít k Velkému Gwanovi a požádat ho, za mírnou úplatu o radu.
Po rozluštění všech zpráv našla jednotlivá družstva jinan v parku v Lužánkách, kde se dozvěděli, co mají dělat dál. Odtud šli k robotu "Frantovi", jemuž měli oznámit jméno chrámu poznání. Odpověď však nebyla tak jednoduchá, neboť bylo nutno vyjadřovat se ve verších. Hlídky dostali odměnu za správnost řešení i za umělecký dojem z přednesené básně.
Od robota se skupinky vypravily na nádraží, kde měli určit skříňku, v níž byla ukryta zpráva. K poslednímu úkolu, plnění dobrých skutků, se mnohá družstva ani nedostala, protože musela stíhat vlak do Sokolnice, odkud se šlo na Mohylu Míru, kde byli vyhlášení vítězové.
Všichni společně si zazpívali, zahráli si molekuly a vypravili se do Šlapanic. Po malém bloudění se za tmy dostali do Bóžova letního sídla, kde se uložili ke spánku.
V neděli se účastníci postupně rozjížděli domů. Kolem poledne zůstal jen ten nejvěrnější zbytek, který se rozhodl, že se půjde vykoupat na přehradu. Sluníčko, které svítilo dopoledne, zalezlo a na přehradě bylo možné si pouze zapinkat a občerstvit se po náročné včerejší hře.
