Valtice 2023 aneb „nevím co je jakon ani topinambur“

Kdybych měl začít Dědkovsky, tak by to znělo asi takto: „Sedím u počítače, popíjím čaj, mám za sebou Vánoce a Silvestr a konečně se snažím dodělat stránku ze setkání ve Valticích, aby i Vy jste mohli konečně zavzpomínat, při prohlížení fotek, jak tam bylo krásně, oproti těm mrazům co teď udeřily.“


Setkání proběhlo téměř stejně jako každý rok, sestava téměř stejná, tak že vlastně není co psát a vše je zřejmé z fotek.


Drobné rozdíly: Já neměl covid, tak že jsem mohl přijet. Dědek měl povinnosti, tak že přijel jen na jednu noc. Po dlouhé době se setkání zúčastnili dva psi.

Sobotní bohatá snídaně.

Pracovní úkolování zahradníkem.

Odchod do práce.

Tradiční pracoviště Belveder.

Tradiční práce, tahání větví.

Pracovní přestávka. Zachycena téměř celá sestava.

Slunění – Bába.

Slunění – Irena.

Slunění – Haňula a Anakin.

Slunění – Pepa.

Prohlídka Belvederu.

Zahradníkův výklad.

Odpolední svačinka.

Odpolední procházka, při které někteří neodolali a opět tahali větve.

Drobná výpomoc našemu bývalému zaměstnavateli.

Konečně pauza a zasloužená odměna.

Pizzu dělali po jedné,…

…ale nakonec se dostalo na všechny.

Společné foto.

Odjezd Romana.

Večer probíhal v družné zábavě, …

…někteří utekli do podzemí…

… a jiní to opět prospali.

Odjezd Brněnské sekce, která mě přibrala do auta.

Návštěva Mikulova – vyhlídková borovice.

Zámek – Bába fotí.

Příchod na terasu.

Foto se Svatým kopečkem.

Vstup na půdu již postupně zarůstá.

Foto se Svatým kopečkem v rámu.

Rozloučení s Mikulovem v lomu.