Letos jsme se díky Pepovi dostali do rekreačního střediska ve Sloupu v Čechách (ten dodatek je nutný, jinak si to lidi pletou s tím Moravským). Kdysi před léty jsme tady již byli, ale to bylo v květnu a po loňské zkušenosti, měli někteří strach ze zimy. Pepa se dušoval, že v chatkách bude teplo a měl pravdu, chatka byly přetopené (aspoň ta naše) a slunce se taky snažilo, tak že to byl velmi příjemný víkend.
Pátek byl vyhrazen na příjezd, tak že si ho každý naplánoval podle svého. Já se jel s Radkou podívat na zámek do Zákupu a díky tomu jsem se stal hvězdou hlavních zpráv. Po prohlídce jsme se připojili k Moravské sekci, s kterou jsme navštívili nejen průrvu Ploučnice, ale hlavně cukrárnu ve Stráži pod Ralskem, která opravdu stála za to. Makovou a máslovou zmrzlinu jsem si ještě dokázal představit, ale kremžskou už ne, přesto jsem ji ochutnal. Vřele doporučuji, teda tu cukrárnu, tu kremžskou zmrzlinu jen otrlým.
Po příjezdu jsme dostali vynadáno od Pepy, kde že se flákáme, ale nakonec nás ubytoval a dokonce jsme dostali i večeři, která opravdu stála za to.
V sobotu jsme uskutečnili výlet po okolí, s povinnou návštěvou skalního hradu na úvod a s návštěvou cukrárny na závěr. Teda ne úplný, ještě jsme si odskočili na nákup do Křížového Buku a cestou zpátky jsme navštívili Panskou skálu.
V neděli jsme se s Vaškem trhli a udělali jsme si cyklo výlet do Německa na Oybin a do Žitavy. Po návratu jsme zvládli ještě nařezat pruty, tak že jsme večer mohli plést pomlázky.
V pondělí ráno jsme si splnili svou vlasteneckou povinnost k holkám a Velikonoce byli za námi.
Franta
|
