KONALO SE V
Setkání ve Valticích 14. - 16 10. 2011
Valtice 2011 aneb Láďa má babu!.

Tož mi dovolte, pokud mám ještě v paměti některé postřehy a zážitky hodit na papír, abychom i za několik let, až budeme tyto řádky číst pochopili náladu a atmosféru chvíle, která se už nikdy nevrátí.


Pátek
Jako loni volím cestu vlakem a společně s Ladikem vyrážíme z Brna. Na startu si dáme dvě točené, aby nám cesta vesele ubíhala a v Břeclavi potkáváme Kuře, nasedáme do motora a za pár chvil jsme ve Valticích. Přesně v 19 hod. jsme na zámku, vyhledáme Laďu a zjištujeme, že jsme první. Čekají nás tedy klasické předstartovní přípravy, donešení stolů, židlí nádobí a vína. Jakmile dokončíme, objeví se Franta s Irenou a Monikou. Později se objeví Pepa a Fefe a také Vašek a Roman, Jirka a Čibuk se Stáňou a dále Marcela, Lidka a Pinďa. Nakonec dorazí i Hufa a Bába, které si přivedou bodyguarda, místního vinaře a s ním i deset litrů burčáku. Páteční večer probíhá podle zaběhnutého scénáře. Vítání, pití vína a posléze promítání starých fotografií. Ještě se objeví Jašan s dcerou a kolem 01 hod. ranní se pomalu ukládáme k spánku.

Pražská sekce volila cestu autem, bohužel zácpa na dálnici nám zabránila být první. Burčák od vinaře byl dobrý, ale na Láďův burčák z „chorvatu“ přeci jen neměl, to byl opravdový bonbónek.


Sobota
Ranní vstávání je celkem v pořádku a po snídani kolem 9 hod. se vydáváme pomoci památkám a zámku. Jedná se o úklidové práce a kontejner se pomalu zaplňuje vším možným. Po obědě a kávičce kolem 14 hod. pomalu končíme. Zapomněl jsem dodat, že počasí bylo nádherné. Kolem 15 hod. se čtyři družstva do kterých se připojil i Vláďa H. Jiřka a Vašek Hejlík se svými syny, vydávají do parku, aby pomohli Marcele otestovat jednu hru pro děti. Hra je pěkná, veselá a trochu fyzicky náročná. Už nám prostě není 25 let. Myslím, že mluvím za ostatní, že jsme byli velice rádi, že hra měla docela brzo vítěze.:-). Po hře následovala klasická procházka a já s Vaškem a Lidkou jsme mezitím připravovali večeři a další gurmánskou hru, takže kolem 19 hod. už nic nebránilo tuto skromnou oslavu a degustaci piva začít. Už si ani nepamatuji kdo vyhrál, ale to asi není důležité. Hlavně že večer probíhal opět v klasickém stylu. Kuře hrálo na kytaru, Zuzka na housle a Monika opět rozpoutala dance party. Já jsem většinu času strávil na lavičce u balkonu a měl jsem konečně trochu času si popovídat s Lidkou či Vaškem. Kolem 23 hod. jsem již zalehl dole v jízdárně do spacáku a usnul.

Tady snad jen jednu poznámku. Šel jsem spát ještě o chvilku dřív než Dědek, nějak mě ten předchozí týden zmoh. Po krátkém spánku jsem se ale probudil a překvapeně zjistil, že slyším zpěv. Hlava mi to nebrala jak to, že najednou to je z té klubovny tak krásně slyšet. Teprve cestou k záchůdkům jsem zjistil, že to není z klubovny, ale z konírny. Krásně se to v tom spacáku poslouchalo, děkuji.


Neděle
Kolem 8 hod. vstávám a společně s Lidkou a Marcelou, které měli službu v kuchyni, chystáme ze zbytků snídani. Potom společné foto a kolem 11 hod. se loučíme a pomalu rozjíždíme domů.

Pražsko - Bítýšská sekce měla opět něco extra. Využili jsme krásného počasí a šli jsme se projít do parku. Bylo krásně, jen na draky to chtělo trochu víc větru a více běhat, jak nám radil ten chlapeček. A tak jsme si chvíli zalétali, chvíli poklábosili a pak konečně taky vyrazili k domovu. Nejdřív však na Moničinu haciendu, kterou jsme důkladně zkolaudovali, a oběd v místní restauraci taky bude určitě patřit mezi nezapomenutelné zážitky. Před hospodou jsme se rozloučili s Hufou a Lidkou, a se zastávkou v Tišnově, kde jsme vysadili Láďu, jsme konečně nabrali směr Praha.


Přichází čas děkování. Děkuji Jirkovi S. a všem, kteří makali na půdě jízdárny, děkuji Pindě za obrovské množství uší, Frantovi za špekáčky v pivu, Pepovi za večerní kino, Kuřeti a Zuzce, za hudební vložku, Marcele za skvělou hru a že nás donutila si ji zahrát, Vaškovi H. za pivo z Chýně, a všem ostatním za to, že přijeli a makali bez nároku na honorář. Co říci na závěr? Díky a nemám slov. Mít rodinu je fajn, mít Vás je k nezaplacení.

Ono by se dalo ještě pokračovat. O muziku se staral taky Pepa a ostatní co zpívali. Taky nesmím zapomenout na všechny ty dobré okurky a taky tu sladkou dobrůtku kterou přivezla Kuře. Taky pomazánky od Hufy atd. Vždyť co jste tam byli, to víte a ostatní můžou jen závidět.

Seznam zúčastněných: Franta F., Pepa B. Laďa B. Bába a Pepa, Monika a Irena, Fefe, Čibuk a Honza, Hufa , Jiřka, Jirka S, Jašan a Zuzka, Kuře, Pinďa, Marcela, Lidka, Vašek D. a Roman, Vašek H. + 2, Dědek a Vláďa


Zápis provedl: Dědek, říjen 2011 Brno - Jezírko
Poznámky doplnil: Franta listopad 2011 Praha - Vršovice

 
Fotografické dokumentace ze setkání.

Bába si po burčáku dává párky na pivu.
Dědek se stará o přísun vína.

To je skvělá kombinace - burčák a Štramberské uši.
Konečně přijely i holky z Teplic.

Čajíček po ránu...

... a taky trocha jídla.

Pracovní tandem - Jašan dole ...

... a Láďa nahoře.

Šéf.
Cyklistické depo.

Po práci nejdřív oběd ...
... a potom odpočinek.

Láďa si vychutnáva víno ...
... a Marcela Vysvětluje pracidla své hry.

Nejen my nevěřícně posloucháme, co že se to má vlastně dít.
A už jsme v tom až po uši.

Vašek v Tramtárii.

Vašek u jídla.

Kačeři ani při večeři neodkládají notebooky.
Vyhlášení vítězů.

Vítězný tým.
A opět u jídla.

Kuře s kytarou.
Zuzka s houslemi.

Monika s Pepou.
Hufa s Jirkou.













Monika s Vláďou.











Tak to vypadá, že večerní tanečky se stávají nedílnou součásti sobotního večera.

Pepa s kytarou.

Dědek se spacákem.
Závěrečná společná fotka.

Úklid klubovny a likvidace zbytku.
Polední relaxace v zámeckém parku.