Ahoj kamarádi,
Včera jsem se vrátil z Valtic. Je pondělí večer a už jsem v pohodě. Pomohl mi k tomu krátký spánek Neděle v 18.30 jsem začal spát a v pondělí v 5.00 hod jsem vstával. Nemám žádné valtické víno, ale mám chuť to vše zapsat...
Je neděle večer a já se před týdnem vrátil z Valtic. Mám spoustu valtického vína, jedno dokonce popíjím a nechce se mi nic dělat, ale musím když už to dědek avizoval.
Pátek 10.10.
V pátek vyrážím v 17 hod. z Brna a opravdu se moc těším. Myslím, že tak jsem se nikdy netěšil. :-) Protože jsem Kuřeti slíbil, že na ni počkám v Břeclavi a její vlak měl zpoždění, tak se to protáhlo o dvě hodiny. Děkuji klukům Dobiášovým, Bábě a Romanovi, jak perfektně zvládli úvodní organizační záležitosti a po mém příchodu do klubovny bylo vše perfektní. S Kuřetem jsme ještě počkali na Pinďu a Čibuka a kolem 21.20 hod. jsme stáli u zámku. Kromě výše jmenovaných byli v klubovně také Pepa s Haňulou, Franta s Monikou a Fefe s Jirkou. Pokud se nemýlím, tak to bylo zatím vše. Na baru stáli utopenci, hermelíny a na stole olomoucké syrečky. Víno z VVT už jen dotvořilo pohodovou náladu. Večerní lehká procházka zámeckým parkem a pak spánek u krbu.
O dopravu do Valtic se mi postaral Pepa, který se mi tak revanšoval za předchozí nocleh. Cestou jsem si zdřímnul a nebít zácpy tak by bylo všechno v pořádku. Takhle jsme žhavili mobilní telefony a koordinovali příjezd příjezdy a klíče od klubovny. Ještě že se Láďa o všechno postaral a ti co to stihli rychleji než my už měli klubovnu otevřenou a v krbu zatopeno.
Sobota 11.10.
Ranní vstávání bylo umocněno mobilem, který do dnes nevím komu patřil, každopádně zvonil přesně ve stejnou dobu i v neděli!!! K snídani jsou utopenci, hermelíny a syrečky. Ještě před zahájením prací přijíždějí Hufa a Sam, takže nás bylo již 16. Pravda, loňský rekord jsme nepřekonali(25 osob), ale dotáhli jsme to po příjezdu Ladika a Vládi Hřebička na 18+2 nezletilci. Jako bonus jsem si nechal příjezd Stáni Honzy Straňákové, staronového účastníka, takže 19. Práce byla klasické přemísťování stolů, lavic a desek v jízdárně, dále vyklizení bytu po bývalém kastelánovi a úklid sklepa. Po obědě ještě krátká epizoda v parku s hrabáním listí a pak kávička před klubem, neboť sluníčko k tomu přímo vybízelo. Místo noční procházky jsme provedli odpolední návštěvu Rajstny a při návratu koupili trochu burčáku ve vinařských závodech. Potom jsme zašli do Amálky na večeři, na kterou jsme si vydělali . Vláďa Hřebíček odjíždí s dětmi do Brna a my končíme den u krbu s vínem a písněmi od Kuřete. Chvíli pěju s Haňulou, ještě mám trochu času si popovídat s Bábou a Hufou a večer kolem jedné hodiny ranní končí. Ladik přikládá do krbu, pouští skleničky na zem a my ostatní se pokoušíme spát.
Ten mobil byl opravdu hrozný.
Neděle 12.10.
Probouzíme se do trochu ubrečeného dne a ke snídani si dáváme co dům dal.(utopenci a hermelíny už nejsou) Chtěli jsme hrát špačka, ale nějak jsme se k tomu nedostali. Poslední chvíle trávíme povídáním a posloucháním Ladika. Od Ladi dostáváme další víno, balíme, uklízíme, loučíme se. Společné foto tentokrát pácháme na dvoře a opravdu končíme. Ze žalu dopíjím láhev bílého a vyrážím na nádraží s Pinďou, Kuřetem, Honzou, Čibukem, Ladikem a Jirkou. V Břeclavi ještě chvíli sedíme na baru v nádražní restauraci a pak loučení u vlaku. Zůstávám sám s Ladikem a končíme v mexické restauraci. Kecáme o všem možném a později odjíždíme rychlíkem do Brna.
Povídání a úklid klubovny nám opravdu tak naplnily dopoledne, že na nic jiného už nezbyl čas. Asi už jsem opravdu odvykl ponocování, tak že cestu zpátky jsem opět prodřímal. Musím poděkovat Pepovi, že on na rozdíl ode mě, za volantem bděl. Tak jsem se mu opět revanšoval dalším noclehem.
Dědek, Franta, Pepa
Zápis provedl Dědek 13.10.2008 Brno - Jezírko
Doplňky provedl Franta 19.10.2008 Praha
P.S. Celé naše setkávání je o povídání, vzpomínání a snění. Reset hlavy a pohoda. Jak dlouho ještě? Doufám, že hodně dlouho. Je to zdroj síly a otevřené zpovědi o tom jací jsme. Je to jako včera. Někdo přijede, nakoukne a odchází. Někdo zůstane a vrací se stále. Jsme posunuti v čase, ale to už jsem někdy psal. Jsme posunuti i jinak, když máme chuť se občas vidět. Tak za rok ve stejnou dobu. Když ne ve Valticích, tak někde jinde. Přeji všem hezký zbytek roku a spoustu energie. Ještě jednou všem děkuji za odvedenou práci a věřím, že přestože kasteláni odcházejí, my zůstaneme!
|
