Dovolte, abych se pokusil zachytit atmosféru víkendu, který jsme strávili společně na zámku ve Valticích... Mám pocit, že se píše rok 1987. Ne, že by chleba a rohlíky byly levnější, ale proto, že se nás sešlo tolik. Atmosféra jako za starých dobrých časů. Chlapů více jak děvčat!?! Ale jinak se nic nezměnilo. Nějak jsme zestárli, ke konci máme blíže jak k začátku. Krásné počasí jen umocnilo sílu okamžiku.


Pátek 14.10.
Přijíždím do Valtic, jdu za Laďou pro klíče, vyrážím na zámek, provádím drobné úpravy a už se těším na ostatní. Kolem 18 hodiny přichází Laďa O. a ujasňujeme si práci na sobotu. Mezitím dorazil Pepa s Haňulou, Franta a Fefe, kterého jsem myslím 17 let neviděl. A v těsném sledu následují další. Sam s Hufou, Vláďa Hřebíček, Roman, Bába, Vašek Dobiáš se synem. Marcela se svojí suitou /Lidka, Kuře/ trochu bloudí, ale nakonec vše zvládly a zábava se rozjíždí. Popeluška a Vláďa také doráží v pátekvečer a nálada je skvělá. Také se objevil Luboš Malíšek.Zpíváme v konírně, kecáme v klubovně, popíjíme valtické víno z vinných trhů, burčák od Ladi. Spát se jde hodně pozdě, asi v cca 4 hod.


Sobota 15.10.
Ráno snídáme všechny ty buchty a koláče, které upekly děvčata. Potom se dělíme na dvě skupiny. Jedna maká na zámku, druhá jede s Laďou na jablka. Bába s Hufou si vzaly na starosti kuchyň, za což jim velice děkuji. Během soboty dojíždějí další účastníci. Iva Zichová, Zorka Uhrová, Janina Mohwaldová a na chvíli i Monika Kostelníková-Nováková s malou Terezkou. Samozřejmě nesmím zapomenout na ikonu jménem Laďa Brabec. Den příjemně plyne. Po obědě vyrážíme na kafíčko do keltské hospody "Avalon".Dáváme si medovník a pak už vyrážíme do Břeclavi na velký souboj v bowlingu. Tříhodinový zápas má svého vítěze. Družstvo ve složení Vláďa H., Marcela, Kuře a Fefe vítězí a přijímá gratulace. V klubovně pak Kuře hraje na kytaru, já s klukama na balkoně kecáme o holkách a já postupně tuhnu. Ale poslouchat lidové písně v jízdárně ve spacáku má také svoje kouzlo. Spát jdeme ve 2.31 hod. což mi děvčata napsali na čelo.


Neděle 16.10.
Ráno jsem poměrně čilý. Kecáme ve spacáku, pak snídaně a pomalu přichází loučení. Rozdáváme ceny a upomínkové předměty Ještě nás pár prožene koule na petanque a pak... Akce skončila. S Ladikem provádíme poslední úklid, vracíme klíče Laďovi a kecáme o příštím roce. Dohodli jsme se na jaro, kdy chceme trochu zvelebit klubovnu. Vymalovat atd.


P.S. Tento zápis tvořím týden po akci. Jsem doma s rodinou a jsem rád, že ji mám. Jsem ale také rád, že mám Vás. Udělali jste mi radost, že Vás přijelo tolik. Takže příští rok, ve stejnou dobu. Budeme pouštět draky a uvidíme komu výš.


Dědek

Fotografické dokumentace ze setkání.

V pátek v podvečer se klubovna začala rychle plnit. Prvním úkolem bylo, zajistit pití na páteční večer. "Shodou" okolnosti jsem tím byl pověřen já a Pepa.

Po dlouhé době jsme se opět dostali do Láďova sklepa a stálo to za to. Jen jsme nějak zapomněli sledovat čas a tak nás Dědek musel povolat zpět telefonicky.

Po našem návratu jsme si mohli všichni společně připít.

K pití jsme donesli jak burčák, tak víno. Pivo které jsem přivezl stačili ostatní vypít během naší návštěvy ve sklepě.

Kromě pivo jsem přinesl své oblíbené párky na černém pivu.

I když už nebylo žádné pivo na zapití, přesto přišli párky k chuti.

V pátek večer byla kromě Dědka obdarována i Bába - kružítkem.

Ne každý z toho byl nadšený, protože si nás Bába začala okamžitě značkovat.

Jinak probíhal večer klasicky, při vzpomínkách, vínu ...

... a samozřejmě taky kytaře.

V sobotu ráno jsme se rozdělili na dvě pracovní skupiny. Jedna uklízela na zámku ...

... a ta druhá vyrazila na sběr jablek do Bílovic. Tady jsme už to znali z před dvou let.

Jak je patrné, já byl v té jabkové skupině, ...

... proto je tato práce lépe zdokumentována.

K jídlu jsme neměli jen jabka, ale také bohaté pohoštění připravené paní Opuštilovou.

Jablek jsme nasbírali něco okolo dvou tun a tak jsme se na památku vyfotili.

Po návratu do Valtic jsme se rozhodli navštívit jednu z nově otevřených místních hospůdek.

Jak jsme postupně přicházeli a zaplňovali hospodu, ostatní hosté raději odcházeli. Asi jsme nevypadali zrovna nejlíp.

Tak jak bylo dopředu avizováno, vyrazili jsme večer na bowling.

Styly byly rozdílné, ale všichni jsme se dobře bavili.

Ne všichni však hráli bowling.

Popeluška s Vláďou dali přednost biliáru.

Po návratu, opět klasika - hra na kytaru.

S notovými stojany byla na akcích vždycky potíž.

Jak vidno, moderní technika pronikla i na naše akce.

Někteří i přes to dávají stále přednost klasice.

Kromě obvyklého povídání a zpívání u krbu, ...

... došlo i na dívčí sbor v jízdárně.

V neděli se stihnul ještě již tradiční petanque.

Bohužel naše, Česká sekce, musela vyrazit ku Praze.

Nastalo tradiční loučení ...

... a odjezd (dopravcem byl Fefe).

No a toto je závěrečná společná fotografie. Není na ni Monika, která se zastavila pouze na krátkou dobu v sobotu dopoledne v době kdy já byl na jabkách a tak ji nemám ani vyfocenou.