Když jsem se vloni na podzim od Vládi Hřebíčka dozvěděl o Sdružení pěstounských rodin a o projektu Dum na 1 cesty, začal jsem se o výše uvedené zajímat. Můj zájem vyústil v první průzkumnou akci, která se konala o víkendu 4. - 6. dubna tohoto roku. Hned na začátku dovolte, abych poděkoval všem, kteří přijeli. Byla to Hufa a Sam, Roman Moliš, Vláďa Hřebíček, naši tři noví kamarádi z Prahy a okolí, Miloš Johánek, Zuzka a Míša Vojáčková. Dále jsem tu byl já a Iva Klimešová, která pravidelně dojížděla z blízkých Žabčic. Moc Vám všem děkuji.
Jak už to bývá zvykem, začali jsme se sjíždět v pátek po 19.00 hod. do bývalého loveckého zámečku ve Velkém Dvoře u Pohořelic. Po přivítání jsem rozdal dárečky, které jsem přivezl a hned poté, jsme se seznámili se Standou - klientem, který nám vyprávěl svoje zajímavé životní osudy. Pro nezasvěcené bych uvedl, že projekt dum na 1 cesty se zabývá chráněním bydlením pro děcka z Dětských domovu, kteří v 18-ti letech opouštějí ústavy a potřebují se zařadit do společnosti. Po příjezdu pražské sekce jsme popili něco málo valtického vínka a šli spát.
V sobotu ráno, hned po snídani (pomazánky ala Hufa) jsme vyrazili pracovat. Zpočátku jsme plnili přistavený kontejner odpadem. Následně jsme sundávali tašky ze střechy budoucí stáje pro koně. Bylo jich cca 2000. Asi v polovině jsme přerušili naši práci a vydali se sázet stromky. Jednalo se o staré odrůdy ovocných stromku. Přestože jich bylo cca 30, trvala nám práce poměrně dlouho. Vyfotil si nás přišel i novinář z místního tisku, takže budeme v novinách! Pak se šlo na oběd. Domácí nám dovalili kuřata a guláš cca pro 30 osob. Program na celý zbytek víkendu byl tedy zajištěn. Po obědě jsme dovezli několik kuláču od místních lesáku, donesli trámy ze starého mlýna a šli dokončit skládání tašek. Holky mezitím upravovali okolní terén. Když jsme tašky dokončili začalo pršet a tak jsme provedli prohlídku zámečku, respektive co z něho zbylo. Na závěr jsme ještě doplnili kontejner a kolem 16 hod. ukončili naši pracovní aktivitu.
Musím se přiznat, že jsem toho měl dost. Celý večerní program, měl proto relaxační charakter. Pití svařáku, povídání, hraní na kytaru, zkušební hra indicie co měla mouchy a návštěva Ivy Klimešové, kde jsme se opravdu cítili jako doma. V noci potom začala sněhová chumelenice, takže ráno jsme oškrábali auta, rozdali zbylá kuřata a pomalu vyrazili k domovu. Celou cestu v autě jsem přemýšlel co všechno by se dalo pro dum na 1 cesty udělat. Možná už v létě opráším staré hry a pokusím se pomoci při nějaké obdobě klasických PsB. Nevím. Všechno závisí na času a penězích. Jedno vím, ale určitě. Až na podzim budu organizovat velké setkání ve Valticích, tak určitě pojedeme pomoci i sem. A Vás všechny sem samozřejmě zvu. Pokud Vás tento článek zaujal, kontaktujte Vláďu Hřebíčka, který toho ví asi nejvíce.


P.S. Ještě jednou díky všem co tu byli !


Zapsal Dědek