KONALO SE V
Setkání ve Valticích
17. - 19. 10 2003
Zápis který pořídil Dědek
Valtice 2003 aneb druhé setkání



Ahoj kamarádi, dovolte mi abych psanou formou Vám přiblížil setkání na zámku ve Valticích, které se konalo ve dnech 17. - 19.10.2003. Chtěli bychom založit takovou malou tradici a alespoň jednou za rok se sejít. Je nám jasné, že při spoustě rodinných povinností to vždy nejde, ale tato i minulá akce nám snad dá za pravdu, že stojí za to ten čas obětovat a akci připravit. Zanechme ale zdvořilostních frází a pěkně po pořádku. Celá tato akce byla ovlivněna začínající chřipkovou virózou, která postihla některé zájemce. Proto z předpokládaných cca 25 účastníku se počet zúžil na 15. Přesto bylo zastoupení všech skupin, které se kdy ve Valticích, Mikulově i jinde sešli.
Za organizátory tu byli Dědek a Franta s Radkou, dále Sam, Roman a Bába, ze severu přijeli Zuzka a Franta Blechovi, čest Kopřivnice zachraňovala Pinďa, až z Ústí nad Labem přijela Worvaň, dále Jirka Skácelík (jeho žena Aja dorazila v sobotu) a Laďa Brabec. V sobotu se ještě přijeli podívat manželé Dlabkovi (Popeluška a Vláďa), Míša za svobodna Tylečková a Vláďa Hřebíček. Celý páteční večer se nesl v duchu očekávání kdo vlastně přijede. K tomu jsme popíjeli valtické červené, bílé i burčák. To vše pro nás zajistil pan Štěpánek a myslím, že kvalita byla výborná. Já jsem poměrně brzy usnul, ale o pul třetí ráno jsem se probudil a poslal spát Bábu a oba Franty, kteří ještě stále kecali u krbu. Sobotní snídaně byla fajn, neboť každý dovezl spoustu jídla a hlavně sladkých věcí.

Okolo pul desáté jsme vyrazili pracovat. Děvčata zametla horní konírnu, kluci převáželi úžasné dřevěné sochy /puzustatky z konírny/ na zámek. Po obědě, který nám připravila Worvaň a Zuzka, měli děvčata volno a kluci jeli pomoc Laďovi Opluštilovi trhat do sadu jablka. Když jsme se vrátili, tak byla svačina a potom jsme se vydali za zámek rozehrát strhující souboje ve hře zvané Petanque. Jelikož jsme pořádně vymrzli, posezení u krbu bylo velice příjemné. Sobotní večer pomalu plynul a než jsme se nadali byla neděle. Takže snídaně, rozdání zbylého jídla a vína, úklid klubovny, rozloučení a zase domu.

A konec? Právě píši tyto stránky a už myslím na další akci. Uděláme zajímavější program a doufám, že nás bude alespoň 20. Bude to někdy v září, aby bylo ještě trochu teplo.
Děkuji za Váš čas, který jste nám věnovali. Jsem moc rád, že jsem Vás mohl vidět.


"Bude mi smutno přátelé. Za rok na ydykseb."


Dědek