I náhodě je občas potřeba pomoci. No a když už se nám podařilo navázat elektronický kontakt s Vaškem Hejlíkem, bylo potřeba ho proměnit v kontakt osobní. Pepovy občasné návštěvy v Praze se pro to zdály nejvhodnější, jenže než jsem stačil něco takového Ireně navrhnout, už byla s Vaškem domluvená. Naštěstí telepatie fungovala, a tak se domluvili na čtvrtek 15. 5., tedy den kdy měl Pepa dorazit do Prahy. Původně jsem myslel, že půjdeme do sklepa, ale uznal jsem Irenín argument, že pro kočárek je přeci jen Parukářka dostupnější. A tak jsme dorazil k Ireně, kde už čekal Vašek a po obligátním čajíčku jsme vyrazili na pivíčko. Po prvním se k nám přidal Pepa a bouřka. Po druhém jsme usoudili, že zahradní restaurace nebude to pravé a přesunuli jsme se k Ireně, kde "méjdan" pokračoval i za přítomnosti Radky, která mezi tím dorazila.
Franta |