Posledních pár let se na Silvestra setkáváme ve stejném složení: Fickovi (Radka, Franta, Barča a Fána), Böhmovi (Haňula, Pepa, Klárka, Lidunka a Pepík) a Boršiovi (Jašan, Šmudla, Kačka a Zuzka). Tentokrát to bylo u Pepy v Klášterci.
Sraz byl už v neděli 29.prosince, neboť bylo zapotřebí oslavit Frantovy narozeniny. A tak dospělí se večer marně snažili domoci tatarského bifteku v hospůdce u kláštereckého zámku, zatímco moderní děti využily volnosti a probraly na internetovém chatu problémy života životem zklamaných dvacítek (nejstarší ratolesti je 13).
Další průběh oslav Silvestra byl poznamenán dvacetistupňovými teplotními výkyvy a přechodem frontálních poruch. Bolela mě totiž hlava. To pak nemůžu moc pít a tak nemám ten správný úhel pohledu. I když sedativa jsou taky dobrej nářez.
Nějak matně si vzpomínám na procházky - jednou kolem rozvodněné Ohře, jednou po pás ve sněhu (no tak dobře Pepo - přeháním) při úpatí Krušných hor. Při procházce se nejčastěji ozývalo:
               Dospělí: "Tak děcka, pojďte …"
               Děti: "My už nemůžeme …"
Po procházce se doma ozývalo pro změnu:
               Děti: "Táto, Mámo, Strejdo, Teto, pojďte…"
               Dospělí: "My už nemůžeme…"
Večer jsme samozřejmě u vínka a "Člověče nezlob se" probrali všechny kamarády, současnost a budoucnost MIVALA a jiná blablabla. Půlnoc jsme prožili na louce za městem, děti jezdily na sněhu a dospělým se zmrzlými prstíky i ten šampus nakonec podařilo otevřít v hodině dvanácté.


Něco na zeď nářků: "To s námi jezdily tak krásné holky?" reakce při skenování starých fotek do kontaktů na WWW.


Z děravě paměti vyhrabal a zapsal Šmudla v únoru 2003.


P.S.: Ale možná, že to bylo celé úplně jinak.

Silvestr 2002 se konal u Böhmů v Klášterci. První den nás rodiče opustili a vydali se do hospody. Bohužel jen asi na hodinu a půl. Protože jsme na pokecu nestihli probrat všechno co jsme chtěli. Také jsme pořádali pěkné výlety do nádherné krajiny. 1. výlet byl ,,tak na hodinku" vydali jsme se na pouť přes Klášterec po chvíli jsme dorazili do Kláštereckého Beverly Hills (nebo tak ňák) mě jakožto marodovi se zlomenou rukou byla dána sádra do igeliťáku což mě spravedlivě naštvalo, neboť mě to omezovalo od spousty legrace např. jít ke koni za velmi vratkou ohradou, zkusit jestli ty kry na Ohři doopravdy unesou lidi jako ve filmech aj. Po překonání čističky na vodu (u níž jsme museli Lidunce vysvětlit co to je) jsme dorazili k mostu kde se nám naskytl úžasný pohled na rozvodněnou Ohři. Zhodnotili jsme ,že ti lidé co jim zahradu vytopil potok asi nebudou moc šťastni když jim tam bude někdo čumět a tak jsme se vydali dál. Šli jsme velice záživnou cestou:stromy, stromy a pro změnu stromy. Bavit nás to začalo až ke konci, kdy jsme začli probírat Mirinku a Zdeňka. Kačka tvrdila, že k nim možná pojedeme do Plzně. Zabráni do této debaty jsme došli k zámku. Prošli jsme parkem jen s malým zaváháním. U pávů které jsem si mermomocí chtěla vyfotit i když podle táty byla tma (a stejně m vyšly heč!) poté jsme si ještě prošli díky mě náměstí jelikož jsem chtěla turistickou známku, kterou stejně neměli. Večer jsme strávili u počítače.
Ráno, zhrzeni strašnou představou co nás ještě může potkat, jsme vstali. Samozřejmě jsme se nemýlili, okamžitě jsme se dozvěděli že jdem na výlet. Ovšem vyskytl se nám tu zrádce. Pepino totiž odchází na breakdance na celý den(schválně v jakém stavu se vrátí). Nebudu se rozepisovat nad celým výletem a tak stručně a v bodech:
1.Výlet měl být nanejvýš na hodinu=byl na hodinu a půl.
2.Mělo to být do krásné přírody= bláto, sníh, bahno.
3.Měli jsme skončit u krmelce=skončili jsme před domem starý baby která nás seřvala za klouzání.
4.Naše(Fickovic) rodina se totálně pohádala.
5.Rodiče byli zničeni tudíž jsme museli jít brzo spát(o Silvestru)
Večer rodiče hráli Člověče nezlob se z čehož by si měli vzít příklad. My jsme zatím byli u počítače poslouchali hudbu a bavili se. Asi ve 23:45 jsme šli ven. Naskytla se nám úžasná podívaná začal ohňostroj. S Kačkou a Klárou jsme se začali vraždit. Na našem tácu jsme vymýšleli jak se tam vejít tři. Nakonec se i těm rodičům povedlo otevřít šampáňo napili jsme se a bylo dobře jenomže rodiče nic nevydrží a tak šli po půl hodině domů. A my po další čtvrthodince taky. Chvíli jsme hráli karty pak flašku a pak nám zhasli. Pepino přišel asi ve 3:00 ráno a vypadal jako opilej jestli byl to nevíme ale jisté je to že příští rok bude Silvestr zas.


Zapsala Bára

Vyrážíme na procházku podel Ohře.

Bod obratu - most přes Ohři.

Společné zpívání ...

... jako za starých časů.

Pokus o půlnoční otevření láhve šampaňského, zdařil se až ten druhý.

Novoroční přípitek.

Půlnoční sjíždění kopce na čemkoliv.

No a po ránu to u děcek vypadalo takhle.